Každý už někdy viděl nějakou sbírku, prostřednictvím které se vybíraly peníze na někoho znevýhodněného. Většinou jde o sbírky pořádané transparentní online platformou, která financuje svůj provoz z darů a celou částku, která se vybere, předají těm, kteří ji potřebují. Velmi často se vybírají peníze na nemocné děti i dospělé, kterým pojišťovny odmítají hradit léčbu závažných onemocnění. Mezi sbírkami se objevují i sbírky pro rodiny, jimž zemřel otec a manžel a rodina se tak ocitla ve finančních potížích. Pomáhat je samozřejmě lidské a je to potřeba, protože někteří lidé skutečně nemají na růžích ustláno. Jenže pomáhat se dá anonymně.
To je potom opravdová pomoc, kterou dotyčný myslí vážně a nepotřebuje mít okolo spoustu svědků. Především známé osobnosti mívají problém s tím, že sice chtějí někomu pomoct, ale musí to být řádně zdokumentováno na sociální sítě. To jim paradoxně zvyšuje dosahy a tím i zisky. Není pomoc jako pomoc, a i když možná i tito lidé chtějí pomoct někomu v nouzi, je nanejvýš trapné, aby si na pomoci potřebným naháněli sledovanost a vydělávali další peníze.Kdo chce pomoct, může to udělat slušně bez pozornosti ostatních. Většina dárců, kteří posílají pravidelně každý měsíc různým rodinám alespoň pár korun podle svých možností, nepotřebuje ani žádné díky. Pomáhat by se mělo od srdce a každá koruna se rozhodně počítá.
Pro ty, kteří neměli to štěstí a měli těžší start do života a nebo k nim život nebyl milý, je nutné sbírky zakládat. Je potřeba jim pomáhat, jak jen je to možné, protože náš stát v mnoha ohledech péči o tyto lidi nezvládá. Zatímco na jedné straně se vyplácí velmi štědré sociální dávky těm, kteří nikdy nepracovali, i když mohou, různé léčby nebo příspěvky na péči pro lidi, kteří měli úraz, narodili se s handicapem a nebo dostali nemoc ne vlastní vinou, peněz nazbyt není. Proto musí pomoc suplovat spoluobčané.